Pojmenování výstavy vychází z mytopoetického konceptu temného věku – období morálního úpadku, dezorientace a rozpadu starých jistot. Díla jsou výsledkem a zpracováním témat jako je zhroucení, hlubinná introspekce a touhy po něčem, co samotnou temnotu přesahuje.
Stejně tak, jako s prostupující temnotou člověk ztrácí tělesnou formu i vědomí, jako se mapa plní trhlinami a krajina je skrz naskrz provrtaná červotočem, tak se i z obrazů Oipooik začíná vytrácet figura i portrét… zůstanou jen mutanti.
Oipooik nemá pravidla. Jen úkazy.
Každý úkaz má jméno, každé jméno je omyl.
Každý omyl je posvátný.
Mlčení je plnohodnotný příspěvek do diskuse…
